Orelské odznaky a medaile
Když v roce 1862 vznikl Sokol, jedním ze základních pilířů spolku byla politická a náboženská neutralita. To mimo jiné znamenalo zákaz náboženského projevování se ve Spolku. Jak Sokol sílil, přibývalo i velké množství věřících, kteří nebyli ochotni upozadit svoji víru vůči hodnotám Sokola. Mezi členy začaly vznikat třenice, které vyvrcholily roku 1902 založením první křesťanské tělocvičné organizace v Lišni u Brna. K tomuto kroku místní katolické jednoty se brzy začaly přidávat další jednoty po celém tehdejším Československu, největší rozmach přichází roku 1908. Jednotlivé tělocvičné spolky vznikají v této době především u farností či jako podružené spolku místních křesťanských organizací. V roce 1909 je přejmenován tělocvičný odbor v Prostějově na Orel. Náčelníkem odboru se stal František Přikryl. V roce 1911 se přikryl stává prvním zemským náčelníkem orelských tělocvičných odborů a o rok později říšským náčelníkem. Orel sílil především v silně křesťanských oblastech, na území Slovenska byl po vzniku republiky dokonce silnější než Sokol, který jinak dominoval českým zemím. V roce 1922 se konal 1. Orelský všeslovanský slet v Brně.
Separatistická nálada na Slovensku se přenesla i do Orla a slovenská větev se roku 1935 osamostatnila. Po vyhlášení nezávislého Slovenského štátu byl Orel roku 1938 zrušen stejně jako jiné tělocvičné spolky. Česká větev Orla pokračovala v činnosti i po obsazení pohraničí a následného vyhlášení Protektorátu. Mnoho členů se zapojilo do odboje. Orel je zakázán až roku 1941 a o rok později úředně rozpuštěn. Po válce je Orel obnoven, ale již o tři roky později je opět rozpuštěn nastupujícími komunisty. Orel je znovu obnoven až v roce 1990 a funguje do dnešní doby. V současné době má Orel kolem 18 000 členů, kteří jsou sdruženi ve 230 jednotách.