Miroslav Tyrš (1832 - 1884)

Dr. Miroslav Tyrš, vlastním jménem Friedrich Emanuel Tirsch, byl český národní obrozenec, historik a pedagog německého původu.

Narodil se roku 1832 do sudetoněmecké rodiny v Děčíně. Ve čtyřech letech mu umírá otec, o dva roky později i matka. Je poté vychováván v české vlastenecké rodině v Kropáčově Vrutici. V roce 1841 se stěhuje ke strýci do Prahy. Zde je mu lékařem, kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu, doporučeno věnovat se cvičení. Činí tak, navštěvuje tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav Jana Malýpetra.

V roce 1848 nastupuje na vlastenecké Akademické gymnásium ve Štěpánské ulici, kde byl ředitelem Josef Jungman. Po absolutoriu studuje filosofii a estetiku na Filosofické fakultě Karlovy univerzity, vedle toho se zajímá i matematiku a anatomii. Studia dokončuje roku 1855, po kterých nastupuje k továrníkovi Eduardu Bartelmusovi jako vychovatel jeho synů v Novém Jáchymově. Zde se setkává s obchodníkem Jindřichem Fügnerem.

V roce 1856 nastupuje jako učitel skupinového tělocviku k Dr. Ferdinandu Schmidtovi. Zhoršující se stav Dr. Schimdta vede k úpadku oddílu a odlivu cvičenců. Vzniká tak myšlenka na založení vlastního tělocvičného spolku. V roce 1862 společně s Fügnerem zakládají Tělocvičnou jednotu Pražskou se znakem sokola v letu, v roce 1864 ji přejmenovávají na Pražskou tělocvičnou jednotu Sokol. Fügner se stává starostou Sokola, Tyrš místostarostou. V roce 1865 však Fügner předčasně umírá. Tyrš do jisté míry vychovává Fügnerovu dceru Renátu, se kterou se do sebe zamilují a roku 1872 se berou.

Kvůli své aktivitě je Tyrš ve hledáčku rakousko-uherské policie. V roce 1866 se snaží uspořádat sokolský slet, úřady ho však zakazují. Kandiduje za mladočechy, v roce 1869 je zvolen poslancem českého zemského sněmu, v roce 1873 se stává poslancem říšské rady. Roku 1880 je jmenován docentem na pražské České technice (dnes České vysoké učení technické v Praze). Po 1. Všesokolském sletu uspořádáném o dva roky později je však jeho další setrvání na universitě podmíněno jeho rezignací na všechny posty v Sokole. Podmínku nakonec plní. Od 1. ledna 1884 je jmenován profesorem.

Umírá v rakouském Oetzu v srpnu 1884 utonutím. Okolnosti jeho smrti nebyly nikdy objasněny.